Co je cerkáriová dermatitida?
Cerkáriová dermatitida (jinak také svědivá vyrážka z koupání nebo v angličtině „swimmer’s itch“) je alergická kožní reakce způsobená larvami (cerkáriemi) ptačích motolic, řazených mezi tzv. krevničky (schistosomy). Cerkárie ve vodním prostředí aktivně vyhledávají své přirozené definitivní ptačí hostitele, do kterých pronikají obvykle kůží nohou. Náhodně mohou penetrovat také kůži člověka, ale i jiných savců. K infekci dochází během pobytu v nádržích s výskytem vodních plžů, kteří slouží jako zdroj cerkárií. Působením imunity náhodného hostitele – člověka cerkárie po vstupu do kůže hynou, což je doprovázeno intenzivním svěděním. Onemocnění není život ohrožující, může však mít velmi nepříjemný průběh.

Jak se cerkáriová dermatitida projevuje?
Přibližně hodinu po vystavení kůže cerkáriím se objeví zarudlé svědivé skvrnky (Obr. 1), které se v průběhu následujících hodin mění na vystouplé červené pupínky (Obr. 2). V průběhu dalších dní se uprostřed pupínku vytváří drobné puchýřky naplněné čirou tekutinou. Později (nebo po rozškrábání) se puchýřky mění na stroupky, které se postupně hojí. Projevy odeznívají po týdnu až 14 dnech podle citlivosti jedince (Obr. 3).

Životní cyklus ptačích schistosom:
Nejčastějšími původci cerkáriové dermatitidy jsou v Česku cerkárie ptačích krevniček rodu Trichobilharzia. Jako definitivní hostitelé, ve kterých motolice dospívají a pohlavně se rozmnožují, slouží především vodní ptáci z řádu vrubozobých (Anseriformes) (Obr. 4). Ti jsou zdrojem vajíček motolic (Obr. 5), z nichž se líhnou první larvální stadia – miracidia (Obr. 6) infekční pro mezihostitelské vodní plže (Obr. 7). Plži do vody po vývoji trvajícím obvykle několik týdnů vylučují nepohlavní cestou namnožené infekční larvy motolic – cerkárie, které jsou typické pigmentovými očními skvrnami a ocáskem s rozdvojeným koncem – furkou (Obr. 8). Tyto dva současně se vyskytující znaky umožňují jejich bezpečné odlišení od jiných, v našich končinách pro člověka nepatogenních, cerkárií. Člověk (Obr. 9), případně jiní savci, představují pro ptačí schistosomy pouze náhodné hostitele, ve kterých tyto motolice nedospívají.

Kde v Česku se cerkáriová dermatitida vyskytuje?
Případy svědivé vyrážky z koupání se na našem území pravděpodobně objevily již dříve, až od roku 1966 jsou však spojovány s cerkáriemi (Hrubý, 1976). Do roku 1997 bylo zdokumentováno pouze několik případů tohoto onemocnění, poté se dostalo cerkáriové dermatitidě a biologii ptačích schistosom větší pozornosti (Kolářová a kol., 1997). Do současnosti je známo přibližně 170 (Obr. 10) lokalit s jejich výskytem v plžích (zeleně), ptácích (modře) či u lidí s projevy cerkáriové dermatitidy (červeně). Níže uvedená data jsou souhrnným, prozatím nepublikovaným kompilátem dat o výskytu ptačích schistosom na území Česka z let 1966 – 2020 a pocházejí nejen z vědecké literatury, ale i z terénních sběrů naší laboratoře, z probíhající spolupráce s KHS (krajské hygienické stanice), SZÚ (Státní zdravotní ústav), DESOP (záchranná stanice volně žijících živočichů v Plzni) či novinových článků.
Samotný fakt, že byly ve vodní nádrži identifikovány ptačí schistosomy v plžích či ptácích, ještě automaticky neznamená problém s cerkáriovou dermatitidou u koupajících se lidí. Vznik lokálních epidemií souvisí s mnoha faktory, z nichž některé ještě stále nejsou objasněné. Naopak na místech, kde bylo na základě případů vyrážky z koupání vysloveno podezření na cerkáriovou dermatitidu, se ptačí schistosomy obvykle podařilo potvrdit.

Souhrnná mapa — obr. 10 (aktualizace duben 2021):

Jednou dermatitida, vždycky dermatitida?
Výskyt cerkáriové dermatitidy v předchozí sezóně neznamená její automatickou přítomnost v dalších letech. Biotopy se mění a vyvíjejí, rovněž provozovatelé koupališť často přistupují k opatřením, která mohou mít na výskyt plžů, ptáků i cerkáriové dermatitidy vliv. Rovněž záchyt ptáků pozitivních na ptačí schistosomy neznamená vždy úspěšný přenos parazitů na plže, kteří jsou za vylučování cerkárií zodpovědní. Navíc, ne všechny druhy ptačích schistosom dokážou cerkáriovou dermatitidu vyvolávat, u mnoha z nich tato schopnost není dosud potvrzena.

Setkali jste se s cerkáriovou dermatitidou?
Pokud jste se na vlastní kůži v minulosti nebo v současné době setkali po koupání v přírodních nádržích s cerkáriovou dermatitidou, která podobou i časovou posloupností odpovídá příznakům popsaným výše, budeme rádi, pokud tuto skutečnost oznámíte přes dotazník (odkaz zde) nebo přímo na náš e-mail a pomůžete nám tak lépe zmapovat výskyt tohoto onemocnění v Česku.

Máte podezření na výskyt ptačích schistosom na lokalitě a potřebujete jej ověřit?
Nabízíme Vám kontrolu podezřelých lokalit, která zahrnuje sběr a následné vyšetření vodních plžů na přítomnost ptačích schistosom v naší laboratoři. V případě zájmu nás kontaktujte pro další informace e-mailem nebo telefonicky.

Jste provozovatel koupaliště s aktuálním výskytem cerkáriové dermatitidy?
V případě, že potřebujete informovat veřejnost o riziku cerkáriové dermatitidy na konkrétní lokalitě, nabízíme možnost stáhnout si dvě podoby varovných letáčků (var. 1, var. 2), ze kterých se návštěvníci přes QR kódy dozvědí vše důležité o ptačích schistosomách, včetně odkazu na dotazník.

Odkazy a literatura:

• Cerkáriová dermatitida – Wikipedie
• Dotazník – Zdravotní problémy po koupání v přírodě
• Duras J., Chanová M., Pumann P., Koubová R. (2014): Cerkáriová dermatitida a jak k ní přistupovat. Sborník konference Vodárenská biologie 2014, 5. - 6. 2. 2014, Praha, str. 150–162
• Horák P., Mikeš L., Lichtenbergová L., Skála V., Soldánová M., Brant S. V. (2015): Avian schistosomes and outbreaks of cercarial dermatitis. Clinical Microbiology Reviews 28: 165-190
• Hrubý, M. (1976): Contribution to the occurrence of cercarial dermatites. Acta Hygienica, Epidemiologica et Microbiologica 6: 17-21
• Kolářová L., Horák P., Sitko J. (1997): Cercarial dermatitis in focus: schistosomes in the Czech Republic. Helminthologia 34: 127-139
• Macháček T., Turjanicová L., Bulantová J., Hrdý J., Horák P., Mikeš L. (2018): Cercarial dermatitis: a systematic follow-up study of human cases with implications for diagnostics. Parasitology Research 117: 3881-3895

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3